Historie obce

Základní úvod do historie obce

Co je psáno v plchovské kronice?

Prvé historicky zaručené zprávy o Plchově jsou z roku 1228, kdy patřil ke klášteru Svatojiřskému. Později přešel do panství Svatovítské kapituly, která měla a má dosud centrální ředitelství pro náš kraj ve Vraném. Obyvatelé naší obce byli robotou povinni vrchnostenskému úřadu ve Vraném a přebytečné obilí po nařízení Josefem II. bylo odváženo do kontribučenské sýpky nabírající se v Kobylníkách sev. Plchova.

Obec Plchov nalézá se v údolí mezi dvěma hřebeny táhnoucími se od západu k východu, na potoce Bakovském – Pozdeňském. Nadmořská výška je 280 m. Katastr obecní měří asi 402,18 ha. Dle sčítání z r. 1921 má Plchov 312 obyvatel a 58 domů. Tato pamětní kniha obce Plchova byla založena dne 1. ledna 1930. Zakladatelem kroniky a prvním kronikářem je František Šebesta, rolník v Plchově č.p. 3. Prvé zmínky o Plchově dočítáme se u Václava Beneše Třebízského. Zprávy tyto jsou kusé a sporé, ale dokazují, že Plchov byl již za panování Břetislava. Pověst vypráví, že na třebízských drahách ležících na rozhraní katastru Třebíze a Plchova stál velký posvátný háj, který dal Břetislav vykácet. Svým jednáním nezískal si přízeň ani jak u Třebízských, tak Plchovských a Kvílických.

Obec je spojena s okresním městem okresní silnicí Plchov – Kutrovice postavenou v roce 1894 a státní silnicí Praha – Most. Železniční spojení naše obec nemá. Nejbližší železniční stanice jsou Klobuky a Královice. Poštou patříme ke Třebízi, kde je poštovní telefonní a telegrafní úřad. Příslušíme do politického a soudního okresu Slaný, kde se nalézají naše nadřazené úřady – okresní úřad, okresní školní rada, berní správa, berní úřad aj. Přifařeni a přiškoleni jsme k sousední vesnici Kvílice. Toto přiškolení k obci Kvílice datuje se již do roku 1733, kdy postavena byla při kostele kvílickém škola za 110 zlatých rýnských nákladem zádušním.

Roku 1778 zničena byla požárem, proto byla vystavena nová škola jednotřídní. Tato však záhy nevyhovovala, proto byla postavena nová 3 třídní škola, do níž chodil spisovatel Václav Beneš Třebízský. Posléze ani tato nevyhovovala a byla vystavěna r. 1909 nová moderní 5třídní škola nákladem 66 000, do které až do dnešní doby žactvo naší obce dochází. Obyvatelstvo Plchova je národnosti československé. Náboženství občanů do roku 1918 bylo římsko-katolické, ale vlivem válečným a náboženskou tolerancí nastal v obci veliký odklon od církve římsko-katolické k církvím jiným. Obyvatelstvo je převážně, ba úplně zemědělské.

Je to zásluhou pozemkové reformy, která za poměrně malý peníz dala půdu panskou – církevní do dvora Pozdeň drobnému lidu, který na ní hledá obživu. Ku vzdělání a poučení slouží obecní knihovna mající dnešního dne 135 svazků v ceně kolem 5000 Kč. Mimo obecné knihovny nachází se zde knihovna hasičská se 150 svazky a sokolská s 60 svazky. Všechny tyto knihovny jsou umístěny v hostinci Františka Šebesty, kde se občanům za nepatrný poplatek 10 hal. půjčují. Knihovníkem je pan Josef Malý, hostinský v Plchově.

Zápis z roku 1930:

Nemovitý majetek obce skládá se z obecního domu, kde bydlí obecní posel, obecní váhy postavené v roce 1906, kde je skladiště hasičského nářadí. Za používání váhy vybírá se poplatek 2 Kč. Obecní kaplička zasvěcená Janu Nepomuckému patří rovněž obci, kde se zvoní poledne a umíráček. Obec vlastní též 30 ha 68 a a 52 m2 pozemků, které propachtovává veřejnou dražbou za největší podání, a příděl louky z pozemkové reformy, která byla získána na hřiště. Za vykácený tyčkový les u Třebíze vysázela obec po převratě nový les, který pěkně roste. Porost je borovice a modřín. Smrkový les v dědkovině zdárně roste a časem se probírá a výtěžek prodává se ve veřejné dražbě. Mimo toho jsou zalesněny všechny zbývající holé stráně a břehy mladými borovicemi a modříny. Pískovna u hájovny skýtá obci slušný peníz. Za odebranou furu koňskou platí se 2 Kč, za kravskou 1 Kč. Třešňovka vysázená na stráni u Kvílic ve výměře 15 ha čítající as 190 třešní již skýtala obci do mrazové katastrofy v roce 1929 značný užitek. Bohužel, tato katastrofa zasadila obci velikou ránu, neboť obec musela mnohé stromy odstranit a novými doplnit. Podobný osud stihl i obecní aleje.

Obecní silnice Plchov – Třebíz v délce asi 1800 m postavena nákladem vlastním prochází obtížným terénem za značného stoupání místy až 1:9, a tudíž její stavba vyžádala si na tehdejší dobu značné finanční prostředky. Stavba její stála 12000 korun a provedena byla 1911–1912.

V obci jsou dva velké kulturní spolky.

Sbor dobrovolných hasičů čítající 15 činných členů, 76 přispívajících. Založen byl roku 1889. Prvním jeho velitelem byl Tuček Stanislav a po něm Macek Václav a třetím byl Jindřich Šebesta, který byl velitelem až do své smrti dne 10.3. 1930. Nástupcem je Antonín Tuček. Sbor založil v roce 1901 knihovnu a roku 1905 zakoupil jeviště a od té doby se zde hrálo pilně divadlo. Tělocvičná jednota Sokol je mladším spolkem a čítá as 100 členů, vyjma žactva a dorostu. Založena byla v roce 1919 a prvním jejím starostou byl Jindřich Šebesta až do roku 1930. Prvním jejím náčelníkem byl Al. Jech. Cvičební místnost se stále měnila, až nakonec byla odstěhována do kvílické školy za schválení místní školní rady. Zajímavé je, že naše jednota vyslala při vpádu Maďarů na Slovensko do sokolské stráže 5 mužů. Po převratě byla v obci také dělnická tělocvičná jednota, která se záhy rozešla. Mimo kulturních spolků byly a jsou zde také hospodářské. Jedním z nich bylo Hospodářské a strojní družstvo Plchov a okolí, které vlastnilo mláticí garnituru s benzinovým motorem Vltavan, který zanechal mezi současnými pamětníky různé dojmy a vzpomínky – někde smutné, někde veselé. Tato garnitura však v r. 1911 vyhořela v čísle popisném 2. Po válce v r. 1919 družstvo likvidovalo.

Druhým spolkem velmi užitečným je Spořitelní a záložní spolek pro Plchov a okolí zapsané společenstvo s ručením neomezeným – kampelička. Založen byl v roce 1907 a koná velmi užitečnou službu místním členům občanům. Obstarává společný nákup hnojiv, semen, vápna, uhlí pro své členy, přijímá vklady peněžní a půjčuje peníze na mírný úrok svým členům. Včele kampeličky je starosta, nyní Stanislav Tuček, pokladník Josef Malý, představenstvo a dozorčí rada, která zkoumá hospodaření v kampeličce.

Autentický přepis plchovské kroniky, zapsáno Františkem Šebestou v roce 1930.

Plchov má vlastní prapor a znak, na němž je vyobrazen ve zlatém štítě s černými boky osmihrotý kříž nad hvězdou, obojí červené. Zlatý štít s černými boky je inspirován znakem pražské svatovítské kapituly. Tato instituce byla držitelem obce s nejdelší tradicí. Červený kříž s hvězdou jako znamení křížovníků s červenou hvězdou ukazuje na vlastníky, kteří drželi ves v době předhusitské.